Vidče

Asi jen málokdo si za pár měsíců vzpomene na to, co dělal 29. března roku 2012, byl to přece docela obyčejný, všední den jako každý jiný. Nám, kteří jsme byli u toho, když naše holky bojovaly v krajském finále volejbalu, se tento den ovšem zapsal do paměti nesmazatelným písmem. Na turnaji, do nějž se probojovaly pouze týmy z okresních měst Zlínského kraje a domácí ZŠ Bojkovice, jsme senzačně vybojovali třetí příčku. Ale nepředbíhejme a pojďme pěkně od začátku.

Jako jasně nejmenší ze všech škol jsme do turnaje vstupovali v roli outsidera. Ovšem hned v prvním utkání nám los přisoudil domácí tým z Bojkovic, který jsme dokázali zaskočit a po skvělém výkonu holky zvítězily 2 : 0 na sety. Na našich tvářích se tak objevily první radostné úsměvy. Jenže přišel smolný zápas s Gymnáziem Kroměříž, kdy náš soupeř byl dvakrát v koncovce šťastnějším týmem a oba sety vyhrál v poměru 20 : 18. Poté nás čekal jasný favorit a nejlepší tým celého turnaje ZŠ Okružní Zlín, který jednoznačně porazil všechny své soupeře. I přes veškerou snahu našich děvčat tomu nebylo jinak ani v našem případě. O tom, jak nesmírně vyrovnaný turnaj se odehrával, svědčil fakt, že do posledního kola vstupovala všechna družstva s šancí umístit se na stupních vítězů, tedy i my a náš poslední protivník Gymnázium Uherské Hradiště. I přesto, že jsme většinu prvního setu tahali za kratší konec, dokázali jsme jej získat v náš prospěch. Ovšem druhý set se stal kořistí holek z Hradiště. Na řadu tedy přišel rozhodující třetí set s průběhem jako vystřiženým s hollywoodského filmu. Naše soupeřky již vedly 6 : 2 a s vědomím že rozhodující třetí set se hraje pouze do desíti vítězných míčů, by si v ten okamžik asi nikdo na nás nevsadil ani poslední korunu, kterou by vyštrachal někde v kapse. Škoda, možná by docela slušně vydělal. Když nám totiž soupeř daroval bod a přišla série výborných podání Evči Petruželové podpořená dobrou hrou v poli, rázem se na ukazateli objevilo skóre 7 : 6 v náš prospěch. Soupeř se ale nevzdal a ještě jednou se dostal do vedení, tentokrát 8 : 7. Další bod dokázaly vybojovat naše děvčata, a tak ve velmi vypjaté chvíli čekal nelehký úkol Dáju Hladkou, a to servis za stavu 8 : 8. Dája si ale s nezáviděníhodnou situací poradila a za stavu 9 : 8 jsme byli blízko vytouženému vítězství. Nervy nám ještě pocuchal trenér Hradiště, který si za tohoto stavu vzal oddechový čas. Ani to však soupeřkám nebylo nic platné. Pomyslnou tečku za utkáním totiž udělala skvělou smečí Terka Mičkalová a odstartovala tak naše bronzové oslavy, které jsme si, myslím, všichni jaksepatří užili.

Tak jako každý příběh i naše volejbalové putování má svůj konec. Proto bych Vám holky jako učitel rád poděkoval za vzornou reprezentaci školy, 3. místo v kraji je úžasný výsledek. Jako člověk a Váš velký sportovní fanoušek Vám děkuju za ty nezapomenutelné chvíle plné emocí, napětí a radosti. Až jednou budu starý muž a budu nostalgicky vzpomínat na své mládí, za rokem 2012 bude ukryta úžasná volejbalová parta plná legrace, která si svou zarputilostí a odhodláním zaslouženě došla pro velký sportovní úspěch.

Náš volejbalový tým a partu osmi skvělých holek, které se nevzdaly za žádné situace, tvořily: Barča Škařupová a Terka Mičkalové z 9. třídy, Evča Petruželová, Dája Hladká, Iva Jurčová, Hanka Řezníčková, Iva Stavinohová a Janča Šnajdrová z 8. třídy.

P.S. Teď už ty vítězné dresy můžete vyprat J

                                                                                                                                                           Pavel Drda