Vidče

Bylo páteční dopoledne, za oknem déšť, a v tom do knihovny vtrhli malí indiáni. Hledali zlatý poklad, který před nimi ukryl starý moudrý bizon. Jako správní indiáni šli po jeho stopách a hledali různé nápovědy, které jim měly ukázat směr cesty. A právě poslední nápověda je dovedla do knihovny, kde pak schovaný poklad indiáni našli.

Poklad byl sice nalezen, ale knihovna jej tak snadno nevydala. Malí indiáni museli nejdřív předvést svůj indiánský rituál, který byl opravdu působivý, a zazpívat několik indiánských písni. Teprve pak konečně svůj nalezený pokad v podobě bizoní hlavy získali a mohli se pustit do rozbalování. Čekaly na ně kouzelné duhové kuličky, indiánské náramky a samozřejmě i něco malého sladkého na zub.

Kdo by chtěl vědět, odkud se malí indiáni vzali, tak vězte, že v knihovně svůj poklad hledali předškoláci z videčské mateřské školy.

Božena Zajícová