INFO: +420 734 125 750 | obec@vidce.cz
Dnes je 15. července 2024 a svátek má Jindřich 28°C | Zítra Luboš 28°C

Ptačí chřipka

Datum: 14. ledna 2024

Nadpis článku

Ptačí chřipka – informace pro drobnochovatele


Ptačí chřipka

Influenza drůbeže, známá také jako ptačí chřipka, je virové onemocnění postihující ptáky. Postihuje jak volně žijící ptáky, tak drůbež jako slepice, krůty, kachny a husy. Postižená zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a masivně hynou v průběhu 1 – 2 dnů. K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků. Úhyn ptáka na ptačí chřipku lze potvrdit pouze v laboratoři.
Inkubační doba je časový úsek mezi kontaktem s původcem nákazy a vzplanutím klinických příznaků. V případě influenzy je to pouze několik dní. První příznaky se obvykle objeví do jednoho týdne.


Infikovaná zvířata jsou otupělá a mají načepýřené peří, jsou netečná, odmítají se pohybovat, mají dýchací potíže, jsou apatická (obr. 1). Příjem krmiva je výrazně snížen nebo se objeví úplné nechutenství. Rovněž snáška se výrazně snižuje nebo se úplně zastaví. Vejce jsou deformovaná a mají tenkou skořápku. Některá zvířata vykazují příznaky nachlazení (výtok z nosu, kýchání). Během jednoho až dvou dnů dochází k vysokému úhynu. Zjišťovány jsou krváceniny a nekrotické změny na hřebínku a lalůčcích (obr. 2), edém hlavy (obr. 3). Mohou se objevit otoky a krváceniny na končetinách (obr. 4).

Ptačí chřipka obr 1,2Ptačí chřipka obr 3,4

V případě podezření na výše uvedené příznaky u ptáků informujte ihned o události soukromého veterinárního lékaře nebo místně příslušnou krajskou veterinární správu. Nedovolte vstup cizím osobám do postiženého místa

Zásady pro drobnochovatele drůbeže

V rizikových obdobích (jarní a podzimní migrace volně žijících ptáků) výrazně doporučujeme chovatelům drůbeže, která má přístup do venkovních výběhů, tam kde je to technicky a provozně možné, umístění zvířat uvnitř budov.

  • ideální je drůbež chovat v uzavřených objektech a chránit ji před kontaktem s volně žijícím ptactvem;
  • slepice, kohouty a krůty nedržet společně s vodní drůbeží;
  • v chovech, kde není možno zajistit chov v uzavřeném objektu, přijmout opatření, která v nejvyšší možné míře zabrání kontaktu s volně žijícími ptáky;
  • krmivo a vodu umístit uvnitř budovy, v krajním případě pod přístřeškem;
  • pokud možno zamezit pobytu na vodních plochách, kde jsou i volně žijící vodní ptáci, nebo v blízkosti těchto vodních ploch a toků;
  • pokud možno nenapájet neošetřenou vodou z povrchových vodních nádrží; ke kterým mají přístup volně žijící ptáci
  • venkovní vodní nádrže dle možností chránit před volně žijícími ptáky (sítě, ploty, zábrany);
  • zamezit znečištění krmiva a vody trusem volně žijících ptáků.

Sledujte nás i na sociálních sítích

Aplikace Digiregion